Obecně se DPZ zabývá pořizováním, zpracováním a analýzou leteckých a družicových snímků. DPZ je založen na skutečnosti, že každý objekt na Zemi má své specifické vlastnosti (tzv. spektrální charakteristiku), které jsou zjišťovány pomocí odrazu elektromagnetického záření (množství odraženého elektromagnetického záření a druh elektromagnetického záření). Tyto spektrální charakteristiky a jejich změny je možné sledovat právě pomocí senzorů umístěných na družicových nebo leteckých nosičích, které zaznamenávají intenzitu elektromagnetického záření odraženého od objektů na povrchu Země.
Celý proces by mohl být jednoduše popsán tak, že existuje zdroj, který vyzařuje elektromagnetické záření (Slunce) k předmětu našeho zájmu, záření prochází atmosférou a s ní určitým způsobem interaguje. Jakmile projde atmosférou, dosáhne cíle (zemského povrchu) a dochází k interakci v závislosti na vlastnostech a typu povrchu (chemické složení, vlhkost, struktura) i záření (vlnová délka). Odražené záření prochází zpět atmosférou ke snímacímu zařízení umístěnému na palubě letadla či družice, kde je zaznamenáno a převedeno do analogové nebo digitální podoby (družicového nebo leteckého snímku).
V momentě, kdy družice snímá Sluneční záření odražené od objektů na Zemi, mluvíme o optických datech snímanými pasivním senzorem. Pasivní senzor ke snímání potřebuje jiný zdroj záření (Slunce) a není tedy možné jej využívat například v noci nebo při vysoké oblačnosti. V běžném životě lze pasivní senzor přirovnat k fotoaparátu, který nemá blesk a je tak závislý na denním světle. Naopak aktivní senzor Slunce nepotřebuje, protože vysílá na zemský povrch své vlastní záření, které se od objektů na Zemi odráží zpět k družici. Z aktivních senzorů získáváme radarová data. Více o snímání a družicích se můžete dočíst ZDE.
Tyto produkty jsou dále analyzovány a výsledkem jsou informace o zkoumaných objektech, které mohou být následně prezentovány v různých formách např. tematické mapy.
Nejvýznamnější dominantu DPZ představuje pozorování vegetace, a proto i v zemědělství má DPZ velký potenciál. Informace získané díky DPZ mohou být užitečné jak pro každodenní faremní činnosti, tak pro efektivnější administraci žádostí o zemědělské dotace včetně snížení administrativní zátěže, i pro analýzy vlivů zemědělské činnosti na životní prostředí.
Jednou z institucí, která pracuje s družicovými daty v oblasti zemědělství, je právě Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Prostřednictvím SZIF je ČR od roku 2015 zapojena do několika projektů zaměřených na výzkum a vývoj v oblasti zpracování dat DPZ. V rámci těchto projektů jsou na základě družicových dat vytvářeny například plodinové mapy nebo detekovány seče trvalých travních porostů apod.
V projektech, do kterých byl a je SZIF zapojen, se využívají data z evropského programu pro pozorování Země (Copernicus). Program Copernicus koordinuje a spravuje Evropská komise. Rozvoj infrastruktury pro pozorování Země probíhá pod záštitou Evropské kosmické agentury (ESA), a Evropské agentury pro životní prostředí a členských států (https://www.copernicus.eu/cs). Hlavním cílem tohoto programu je poskytovat přesné, aktuální, včasné a snadno dostupné informace, které lze využít při monitorování životního prostředí, sledování klimatických změn i pro zajištění civilní ochrany. Od roku 2014 uvádí ESA v rámci projektu Copernicus do provozu nové družice Sentinel.
Zdroje:
KUPKOVÁ, L. a KRÁL, L. (2011): Země očima satelitů. Nakladatelství P3K, 2011 — 51 s. ISBN 978-80-87186-55-8
KOLÁŘ, J.; HALOUNOVÁ L.; PAVELKA, K. 1997. Dálkový průzkum Země 10. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1997. 164 s. ISBN: 80-01-01567-X.:
DOBROVOLNÝ, P. 1998. Dálkový průzkum Země, Digitální zpracování obrazu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. 210 s. ISBN: 80-210-1812-7.