Podopatření je nově nastavené pro programové období 2023–2027. Dotační prostředky jsou vyplácené na hektary dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda.
Meziplodiny jsou díky vytváření zeleného pokryvu a jeho následným zapravením do půdy zdrojem organických látek a zvyšují obsah humusu v půdě. Příznivě ovlivňují infiltrační a retenční kapacitu půdy. Svým kořenovým systémem narušují utužené vrstvy půdního profilu, čímž zmírňují nebo brzdí degradační procesy v půdě. Významným přínosem meziplodin je také snížení rizika vyplavení nitrátů jejich odčerpáním z půdy a schopnost zadržení dusíku v biomase, čímž je omezováno znečištění podzemních vod a vodních zdrojů ionty dusíku. Meziplodiny mají pozitivní vliv na obohacení osevních postupů (přerušovač obilních sledů). Meziplodiny mohou také snižovat potřebu využívat prostředky na ochranu rostlin (působí na odplevelení půdy) a případně i snížení výskytu chorob a škůdců (jsou refugiem pro predátory škodlivého hmyzu). Podopatření je realizováno formou pětiletých závazků hospodaření.
Podopatření stanovuje dva tituly, které se liší směsí osiv s ohledem na potřeby dané plochy. V rámci titulu Meziplodiny proti utužení půdy je stanovena specifická směs osiv s důrazem na hlubokokořenící plodiny například hlubokokořenící ředkev. Při použití těchto plodin ve směsi dochází k rozrušení utužené vrstvy půdy i do hloubky, čímž se zmírňují nebo brzdí degradační procesy v půdě. Tento titul je možné realizovat jen na způsobilých plochách, které se nacházejí na předem vymezeném území ve vrstvě utužení půdy v LPIS. V rámci titulu Meziplodiny proti zlepšení struktury půdy je stanovena odlišná směs meziplodin zajišťující pokryv povrchu orné půdy v období, kdy půda není chráněna porostem hlavní plodiny a chrání ji tak proti erozi a vysychání.